ROZHOVOR s obrazotvůrcem Martinem Valou

/ Pro svatebčany, Rozhovory
autor Eliška Valová

V dnešním rozhovoru jsem ráda, že vám můžu představit výtvarníka Martina Valu, jehož tvorba bere dech, je živelná a může leckoho inspirovat, například ve chvílích totálního zoufalství při hledání ideálního svatebního daru. Martin se našel v umělecké tvorbě a od roku 2002 působí v oblasti užitého designu. Má vlastní grafické studio STROM design, kde zpracovává komerční grafiku. A v tomto rozhovoru budeme spolu mluvit především o jeho vlastní výtvarné tvorbě.

~ název obrazu: Harmonie ~ Martin Vala


Už během studia na vysoké škole pronikal svou autorskou činností do prostoru morálně-archetypálních a duchovně-transcendentálních témat. Jeho pracovním nástrojem není šťětec a plátno, ale tablet a počítačová myš, které se snaží prezentovat jako plnohodnotnou, neohraničenou a řemeslně zvládnutou sílu. Martin říká, že rok 2014 je v znamení velkých změn jak ve formě, tak obsahu. Vše se zesiluje, urychluje a čistí. Zjemňují se smysly a obrazy nabírají novou sílu. Pojďme se tedy podívat, co nám o sobě Martin prozradil, co je podle něj inspirace, a co Vám může nabídnout.

~ Martin Vala ~ fotil Ondra Vala

~ Ahoj Martine. Jak se dneska máš?

Ahoj Eliško, mám se skvěle. Krucinál (:

~ Co bys nám rád na úvod o sobě řekl?

Rád bych o sobě tvrdil, že jsem svobodná lidská bytost, ale myslím že ještě pár kostlivců budu muset ze skříně vyházet. (: Právě v tuto chvíli jsem dizajnér vizuální mystiky, alchymista rodinné harmonie, notorický piják ultimátní vesmírné podstaty, bojovník za práva světla a do své ženy stále zamilovaný otec čtyř dětí. (směje se)

~ Martine, jak Ty sám definuješ svou tvorbu?

Další taková pecka, ty mi teda dáváš. (: Za prvé je diskutabilní, jestli to co dělám, je skutečně mé. Když se nad tím zamyslím, tak to mé ani není, je to spíše taková nekonečná řada pokusů o otisk aktuálního stavu mé duše. Jako šlápota v písku, která zestárne v okamžiku, kdy se ti noha odlepí od země. Za druhé často se mi děje, že “to” tajemství držím v hrsti, a když dlaně rozevřu, stále “tomu” úplně nerozumím. Děje se vám to taky? Přestane to někdy? (:

~ název obrazu: Klid

~ Jo, myslím, že se mi to taky děje! Skvěle jsi to pojmenoval slovy, díky :) Nevím, jestli to někdy přestane. Upřímně, doufám, že ne, protože mě ty chvíle nechápajícího ohromení, zahalení odhalené pravdy, baví stejně jako ty chvíle, kdy mi všechno do sebe čistě zapadá. Martine, co při tvoření obrazů prožíváš?

Myslím že je to naplnění, co prožívám. Plním se tím, rostu, a když už jsou mi ty “botičky” malé, vyměním je za nové. Na obrazech se to pak krásně projeví v cyklech, které lze od sebe vcelku snadno odlišit, což bývá zábavné pozorovat.

~ Co si přeješ, aby vnímali ti, kteří se na Tvé obrazy soustředí?

Dříve tam jistě byla ambice někoho zachraňovat, tedy takové to nastavení “koukejte se, napadlo vás někdy, že je to takhle?” nebo “já už jsem na to kápnul, to jsem ale skvělý”. Divák ale vycítí, když mu někdo káže, leze do zadku, nebo když si připadá jako idiot. Tenhle zraňující postoj je chválabohu pryč, takže dnes už nemusím diváka zneužívat, a to je osvobozující. Nechávám svobodu pozorovateli, ať se s tím pěkně srovná sám. Je samozřejmě hřejivé, když obraz silně zarezonuje. (:

~ název obrazu: Tajemství duše

~ Pověz, odkud k Tobě přichází inspirace?

Jejda, tady mi hned hlava vyhodila ten příběh, jak se bohové při stvoření světa baví, kde nejlépe schovat před člověkem největší tajemství vesmíru, jestli by prý bylo lepší pod zem, nebo na druhý konec galaxie. “Schováme to do něj, tam to hledat nebude…” (: Je to světlo vědomí, neskonale moudré vyšší vedení, vesmír sám, láska, Bůh? Inspirace je o čistotě souznění s vlastním životem. Ta čistota mne fascinuje, je to Tao života.

~ opět Tajemství duše

~ V jaké cenové relaci se Tvá tvorba pohybuje a kde Tě můžou zájemci zastihnout? Pořádáš výstavy? Prodáváš na internetu?

Zpátky na zem? Peníze, to je Kapitola (: U obrazů ze série (kopie grafických tisků) bývá cena nižší, řekněme 4–10 tisíc, podle velikosti, rámu apod. To jsou v podstatě všechny věci z let 2009–2013 a u těch není problém dodat je do týdne. Letos plánuju návrat k malbě a tvorbu výhradně originálních kusů. Jaký to bude mít dopad netuším, ale cítím, že je to tak správné. Veřejně vystavuju zřídka, nechávám to “koňovi”. Na netu k vidění jsem, třeba na www.stromdesign.cz/obrazy, na projektu Baraka Art a na mé oficiální Facebook stránce.

Mám rád i věci nacítěné “na míru”, kdy si načtu prostor, kde má být obraz umístěný a lidi co v něm žijí. Občas se sice stane, že se o sobě dotyční dozvědí něco, co nechtějí slyšet, ale s tím jsem smířený. Takový obraz má osobní odkaz a jeho vyzařování může být hojivé, i přes počáteční “bolest”. Pak je obraz jehlou, která vytahuje třísku z těla. Zůstane vzpomínka na odvahu postavit se životu čelem.

~ To zní úžasně! A jaká je Tvá tvůrčí vize? Máš nějaké přání?

Každý něco potřebuje, a kdo tvrdí opak, ten většinou potřebuje nejvíc (: Já si moc přeju, aby každý člověk napálil svůj potenciál na max právě teď, protože teď je ten nejlepší okamžik. Tím nemám na mysli onen klišovatý axiom o bytí v přitomnu, který je samozřejmě platný. Ale myslím konkrétně tuto dobu, 2. dekádu 21. století. Rád tvořím obrazy, které dělají domov. Tak tvoří má velká učitelka, malířka Jana Ullrichová. Jsem přesvědčený, že v hloubi duše každý cítí, kde to Doma je a snaží se tam dostat.(:

~ název obrazu: Kmenový Kruh

~ A ještě nám řekni, jaká byla Tvoje (vaše) svatba, co byste připadně udělali teď jinak a co byste naopak neměnili?

Na naši svatbu mám jen ty nejkrásnější vzpomínky, ten slib je stále ve mně, každý den, když se podívám na svou milovanou ženu. Bylo to velkolepé rodinné zpečetění, které všemu do té doby dětskému dalo dospělý level. Myslím že fotky z naší svatby měl Ondra ještě dlouho v top ten (možná ještě má) (: Dodnes si vybavím ten pocit, kdy jsme si s Mončou den před svatbou řekli, že je vše připraveno “podle plánu” a teď už si to jen užijem. Je to velký den v životě, porod nové rodiny a krásná symbolika odpoutání od té “staré”. A jestli bych něco měnil? Po šesti letech máme 4 krásné děti, takže na naší svatbě bych neměnil nic (:

~ Pokud chceš něco vzkázat světu, máš prostor.

Buďte šťastní a žijte v hojnosti, k tomu vám dopomáhej Bůh a pokud chystáte svatbu, tak bilacerna.cz. A nezapoměnte: “Sklének a děcek néni nikdy dosť.”

~ název obrazu: Otvírač srdcí

Myslím, že nemusím nic dodávat. Snad jen – zájemci neváhejte, obrazy vybírejte a Martina kontaktujte a sledujte jeho nový profil umělce na FB. Už jen být v jeho přítomnosti a povídat si s ním je zážitek.

Hezký den za oba přeje Eliška.